Železo s přírodním hemoglobinem

Železo s přírodním hemoglobinem – tedy hemoglobin neboli červené krevní barvivo je součástí červených krvinek. Obsahuje železo vázané v hemu a slouží k přenosu krevních plynů (kyslík a oxid uhličitý). Přítomnost hemoglobinu v tabletě GlobiFeru forte rapidně zvyšuje vstřebávání minerálního železa. Při nedostatku železa v organismu tak vstřebání železa z GlobiFeru forte dosahuje až pětinásobku ve srovnání se všemi ostatními přípravky s minerálním železem na našem trhu.

GlobiFer forte je jediným přípravkem na trhu, který obsahuje hemoglobin. Hemoglobin tedy nenajdete v žádném jiném doplňku stravy ani léčivém přípravku dostupném v ČR.

Absolutní množství železa v organismu není velké, přesto však jeho význam je zásadní. Průměrný lidský dospělý organismus vážící 70 kg obsahuje cca 4 g železa. Téměř 70 % celkového objemu železa v organismu je vázáno na hem v erytrocytech, a to jak ve formě krevního hemoglobinu, tak ve formě svalového myoglobinu, které se podílí na přenosu krevních plynů.

Cca 30 % železa v organismu se nachází v enzymech, makrofázích, a ve slezině a játrech ve formě hemosiderinu a ferritinu. Cca 3 % železa připadají na průměrný přirozený denní oběh, kdy organismus železo přijímá ve stravě a vylučuje močí, žlučí, potem či menstruačním krvácením  [1].

Fyziologická denní potřeba železa je 5 mg pro muže a 15 mg pro děti a men­struující ženy. U těhotných je uváděna více než dvojnásobná potřeba. V našich podmínkách je průměrná strava dostatečně pestrá a obsahuje přibliž­ně 15–20 mg železa denně, převážně ve formě organické, tedy v mase ve formě hemu, ovšem vstřebáno je pouze množ­ství odpovídající jeho denním ztrátám  [1].

Metabolismus železa je proces, jehož regulace ještě stále není do detailu zcela prozkoumána. Jedná se však o děj, který je za fyziologického stavu přísně vyrovnaný a do organismu by nemělo být přijato více železa, než se z něj ztrácí. Jednu z nejdůležitějších rolí v tomto procesu hraje hormon hepcidin [2, 3].

Většina železa přijatého potravou je pří­tomna v oxidované formě Fe3+,která je však ze­jména vlivem kyselého žaludečního pro­středí redukována na dvojmocné Fe2+, které se vstřebává především v duode­nu a horním jejunu. Absorpce je přitom ovlivněna mnoha dietními složkami, jako jsou např. fytáty, fosfáty a oxaláty, které v kombinaci se železem vytvářejí obtížně vstřebatelné komplexy. To má významný negativní dopad na vstřebávání železa v interakci s některými léky či potravinami.

Ke snížení absorpce železa dochází při souběžném užívání zejména s antacidy, fluorochinolony, některými inhibitory protonové pumpy atd. Důležitým léčivem, které rovněž snižuje absorpci železa je magnesium, které je součástí terapie velké skupiny gravidních žen, u nichž je nedostatek železa velmi frekventní komplikací těhotenství. Dá se tedy říct, že současnou terapií magnesiem u těhotné ženy s nedostatkem železa chudokrevnost neřešíme, spíše prohlubujeme.

Kromě hořčíku jsou dalšími dvojmocnými ionty, které negativně ovlivňují vstřebávání železa do organismu, měď, mangan, molybden a další. Na to je třeba myslet při užívání některých multivitaminových preparátů pro gravidní ženy, které takto mohou absorpci důležitého železa také snižovat.

Z potravin, které negativně ovlivňují vstřebávání železa, je třeba zmínit celozrnný chléb, vejce, mléko, kávu, černý čaj, alkalické minerálky atd. Jde o potraviny běžné denní potřeby a lze se jim při snaze o pestrou stravu jen obtížně vyhnout.

Nedostatek železa

Nedostatek železa v populaci může vzniknout z celé řady příčin. V rozvojových zemích vcelku běžná karence železa v důsledku alimentárního strádání je v České republice jen raritní a může se objevit u některých velmi slabých socioekonomických jedinců, eventuálně u jedinců striktně odmítajících složky potravy, které jsou na železo bohaté /vegetariáni, vegani…/.

Daleko častěji se s nedostatkem železa setkáváme u jedinců se zvýšenými krevními ztrátami /typicky např. ženy se silnou a často i nepravidelnou menstruací, ale také pacienti po operacích se zvýšenými krevními ztrátami/, dále jedinci se zvýšenou potřebou železa /novorozenci, kojenci, dospívající, těhotné ženy…/. Nejvyšší spotřeba cirkulujícího železa je u ženy logicky v období menstruace a u gravidních žen pak především ve druhém a třetím trimestru, a také během laktace  [4]. V neposlední řadě deplecí železa trpí i jedinci se zhoršenou schopností absorpce železe z GIT /stavy po operacích střev, onkologičtí pacienti atd./.

Krom eventuálního odstranění příčiny takovéhoto nedostatku železa je hlavním terapeutickým počinem jeho suplementace. Ta nejčastěji probíhá ve formě perorálního doplňování, ale existují i přípravky určené k parenterálnímu podání.

Tradiční doplňování železa

Jednou z nejčastějších forem využívaných k doplnění železa u minerálních preparátů je síran železnatý. V tabletách bývá často kombinován s podpůrnými látkami, které mají omezit nežádoucí účinky a zvýšit procento vstřebaného železa /např. kyselina askorbová/. Využívány jsou však i přípravky s obsahem trojmocného železa, které vykazuje daleko menší interakci s některými složkami potravy [1]. V poslední době se na trhu objevují preparáty, obsahující železo v hemových cyklech /tzv. organické železo/, které so od minerálních forem liší v několika základních parametrech. Organické železo se vyskytuje pouze ve formě perorálních tablet.

Parenterální přípravky jsou určeny především pro léčbu nemocných, u nichž železo nemůže být absorbováno z dů­vodu malabsorpce, kvůli chirurgickým zákrokům či zánětlivým onemocněním zažívacího traktu. Parenterální podávání železa je vhodné rovněž u nemocných, kteří špatně tolerují perorální léčbu, nebo u osob s renálním selháním [1].

Nežádoucí účinky

Suplementace minerálním železem bývá často zatížena vedlejšími nežádoucími účinky, které mohou být i závažné. K jednoznačně nejčastějším patří problémy spojené s GIT, jako je nauzea, průjem, zácpa a křeče v břiše. Podávání parenterálních přípravků by pak mělo být jen přísně indikováno zejména pro riziko závažných alergických reakcí. Výrazná dávka železa má potenciál zhoršit průběh infekce pro význam železa podpořit růst a množení celé řady patogenů. Akutní intoxikace železem působí nekrotizující gastritidu provázenou zvracením, krvácením a průjmem, případně až selháním oběhu [1].

Přirozené doplňování železa do organismu probíhá ve formě běžné denní stravy. Při vzniklém nedostatku železa v organismu je možné jeho doplnění nejčastěji formou perorálních preparátů, které mohou obsahovat jak železo organické, tak i minerální.

Zdroj železa v potravě

Nejčastějším zdrojem železa v potravě je červené maso, které obsahuje železo organické (tj. vázané na hemoglobin nebo myoglobin). Výhodou organického železa (v redukované formě) je jeho vyšší biologická dostupnost oproti železu minerálnímu. Je zde proto i předpoklad rychlejšího doplnění deficitu železa – cca 5x vyšší absorpce [5]. Organické železo ve formě substitučních perorálních preparátů lze užívat bez ohledu na současný příjem stravy, tj. nalačno, s jídlem i po jídle. Stupeň absorpce železa se řídí aktuální poptávkou organismu, tj. zvyšuje se tehdy, je-li stimulována erytropoéza – běžně je vstřebáno cca 10 %, při depleci vzrůstá až na 25 %, u organického železa až 50 %

Minerální železo je při průchodu trávicí trubicí vystaveno potenciálu interakcí s celou řadou látek, které mohou negativně ovlivnit jeho finální stupeň absorpce. Jde o léčiva, potraviny, nápoje atd., které se železem vytvářejí obtížně vstřebatelné komplexy. Látky s antioxidačními vlastnostmi, např. kyselina askorbová, podporují jeho přetrvání v redukované, a tedy lépe absorbovatelné formě [6]. Navíc absorpce organického železa probíhá jiným kanálem nežli u minerálního, který o svůj kanál soutěží s jinými látkami, jako např. magnesiem či dalšími ionty, což vede k dalšímu zhoršení jeho vstřebávání.

Pro přehlednost lze hlavní rozdíly mezi organickým a minerálním železem shrnout takto:

Minerální železo

• obtížnější resorpce – reakce s léky, potravinami a nápoji a tvorba nevstřebatelných komplexů
• obtížnější resorpce – resorpční kanál společný s dalšími látkami /ionty/
• předpoklad pomalejšího doplnění nedostatku železa
• velmi časté vedlejší nežádoucí účinky /zejména GIT/

Organické železo

• rychlejší resorpce – žádné reakce s léky, potravinami či nápoji – možno užít kdykoliv
• rychlejší resorpce – resorpční kanál jen pro organické železo
• předpoklad rychlejšího doplnění nedostatku železa
• vedlejší nežádoucí účinky na úrovni placeba

Z pohledu gynekologa je gravidita jednou z nejčastějších situací, kdy dochází k diagnostice nedostatku železa. K tomuto stavu dochází jednak z důvodu zvýšené potřeby železa u těhotné ženy, ale rovněž dochází k hemodiluci tělních tekutin, díky které klesá hladina hemoglobinu, což je nejčastější marker nedostatku železa. I když je určitý hraniční pokles hemoglobinu a tím i železa v organismu považován u gravidní ženy za fyziologický, je třeba doplňovat železo již při prvních známkách jeho poklesu v organismu, neboť s délkou gravidity se většinou deplece železa prohlubuje.

Perorální suplementace železem dle očekávání redukuje výskyt chudokrevnosti u těhotných (až o 62 %) a ve srovnání s podáváním placeba je provázena celkovým zlepšením hematologických ukazatelů

Nedostatek železa sebou nese rizika

U těhotných žen nelze zpravidla ani při suplementaci železem očekávat v průběhu gravidity úplnou úpravu parametrů chudokrevnosti do fyziologických hodnot. Od podávání železa však především očekáváme, že chudokrevnost se již nebude dále prohlubovat. Závažný nedostatek železa sebou nese rizika nejen pro plod, ale i pro matku a samotný průběh porodu. U žen se závažnou chudokrevností bývá daleko vyšší pravděpodobnost, že ztráty vzniklé při krvácení v průběhu porodu žena nebude tolerovat a budou muset být hrazeny krevními deriváty, což sebou nese významná rizika.

Perorální doplňování železa u těhotných však nebývá jednoduché. Zažívací trakt gravidní ženy bývá obvykle citlivý a podrážděný a má vysokou pohotovost ke stavům jakou nauzea, zvracení, obstipace atd. I když se potíže manifestují obvykle nejvíce v prvním trimestru, u celé řady žen, ve větší či menší míře, přetrvávají až do konce gravidity. Bohužel zejména podávání perorálních přípravků obsahujících minerální železo vede velmi často k podráždění GIT i u netěhotných jedinců. Celá řada gravidních žen má při užívání těchto preparátů tak závažné subjektivní potíže, že dochází ke spontánnímu vysazení suplementu často bez toho, aby tuto skutečnost sdělila svému ošetřujícímu gynekologovi. To může vést k nebezpečnému a nekontrolovanému zhoršení chudokrevnost se všemi negativními důsledky, která bývá často diagnostikována až těsně před porodem. 

Naděje pro pacienty trpící nedostatkem železa

Velkou nadějí pro pacienty /nejen gravidní/ trpící nedostatkem železa je příchod nových preparátů na trh, obsahujících organické železo. Užívání tohoto suplementu má ve srovnání s minerálním železem několik významných výhod: vedlejší nežádoucí účinky jsou na úrovni placeba, tedy prakticky žádné, preparát je možné užít kdykoliv během dne a nezávisle na užití dalších léků, potravin či nápojů a je předpoklad rychlejší úpravy deplece železa než u preparátů s minerálním železem. Jako optimální se jeví kombinovaný preparát s obsahem organického železa a malé dávky minerálního železa, a to takové, která nepovede k podráždění GIT.